1) My, níže podepsaní občané České republiky vyjadřujeme svůj nesouhlas s politikou Zeleného údělu (dále také jen "GREEN DEAL"), která byla na úrovni Evropské unie (dále také jen "EU") zahájena v roce 2019 s hlavním cílem snížit emise oxidu uhličitého (dále také jen "CO2") v EU do roku 2050 až na nulu, čímž se má zabránit globálnímu oteplování jež tento plyn způsobuje.

2) Přestože obecně souhlasíme s ochranou životního prostředí a klimatu, tak ovšem způsob provedení záměru GREEN DEAL považujeme za špatný. Zejména nesouhlasíme s tím, aby se dílčí pravidla a konkrétní závazky této politiky soustavně zpřísňovaly, kdy v tomto směru máme na mysli zejména přijetí nových klimatických cílů, jež byly na návrh Evropské komise schváleny koncem roku 2025 a bylo tak rozhodnuto o tom, že v EU musí již do roku 2040 dojít ke snížení emisí CO2 o plných 90%.

Pozn.: velkou otázkou v této souvislosti je pak také vůbec nutnost stanovení roku 2050 jako konečného termínu pro dosažení nulových emisí CO2 v EU – největší znečišťovatelé (např. Čína s podílem 30% celosvětových emisí CO2) takto brzký termín nemají, anebo se (např. USA s podílem 11,3% celosvětových emisí CO2) snižováním emisí aktuálně nezabývají vůbec.

3) Máme za to, že takový spěch a stupňování požadavků na průmysl a občany Evropské Unie jsou naprosto neopodstatněné – a to zejména s ohledem na obecně prokázaný fakt, že EU je původcem pouhých 6,1% celosvětových emisí CO2 a tedy sama o sobě stejně nemůže globální oteplování výrazněji zpomalit, natož zastavit. 

Pozn.: pokud bychom tento náš evropský podíl vztáhli na očekávané zvýšení globální teploty o cca 4°C do konce tohoto století (tak jak ji projektuje zpráva IPCC, tedy mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN), může tedy GREEN DEAL v příštích více než sedmdesáti letech reálně ovlivnit nárůst teplot pouze o cca. 0,24°C, což je v rámci globálních změn klimatu zcela marginální a nepodstatné.

4) Naopak neustálé zrychlování a zpřísňování klimatických závazků v rámci politiky GD sebou nese další vysoké finanční náklady. Zde je na místě podotknout, že již v původní podobě přitom byly celkové finanční výdaje spojené se záměrem GREEN DEAL odhadovány (dle studie Evropského účetního dvora z roku 2023) na závratných 30 bilionů EUR, což je v přepočtu zhruba 720 bilionů korun! Pro lepší představu: na každou osobu žijící v EU (včetně dětí nebo naopak seniorů) tak připadá příspěvek ve výši cca. 1.600.000,-Kč..

Takto odhadnuté finanční výdaje však mohou být ve skutečnosti spíše ještě mnohem vyšší, a to i díky nevhodně zvolenému způsobu financování klimatických opatření, na která se získávají peníze z velké části formou obchodovatelných emisních povolenek pro průmysl (systém EU ETS 1) a domácnosti (systém EU ETS 2).

Pozn.: protože s těmito povolenkami lze obchodovat, stávají se častým předmětem spekulací různých komerčních subjektů či skupin, které jejich cenami manipulují (tj. uměle je navyšují) za účelem dosažení bezdůvodného zisku a tím pak finančně parazitují na povinných platbách, jimiž průmysl a občané EU hradí klimatické výdaje a závazky politiky GREEN DEAL, pročež se tento již tak extrémně nákladný politický záměr zcela zbytečně ještě víc prodražuje.

5) Je vysoce nezodpovědné a nemorální tímto způsobem utrácet veřejné prostředky v době, kdy zadlužení evropských států významně roste. Kupříkladu Česká republika jen od roku 2020 zvýšila své zadlužení kumulativně o cca 1,95 bilionu korun, přesto bude nucena v rámci naplnění neustále zpřísňovaných klimatických závazků a potažmo obecně politiky GREEN DEAL vynaložit jen v příštích pěti letech na klimatická opatření dalších zhruba až 3 biliony korun!

Pozn.:  takto byly odborníky z oblasti energetiky vyčísleny přímé finanční dopady "Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu", který je odrazem záměrů evropské politiky GREEN DEAL a jako takový byl českou vládou závazně přijat v roce 2024.

6) V neposlední řadě upozorňujeme na to, že soustavné stupňování nároků politiky GREEN DEAL vede k celé řadě nesprávných rozhodnutí a omylů, zejména stran zavádění nových, nevyzkoušených a nedostatečně prověřených technologií či postupů, které nejenže jsou extrémně nákladné ale navíc také v některých případech paradoxně životní prostředí a světové klima rozsáhle poškozují.

Pozn.: zde lze poukázat například na povinné přimíchávání biopaliv (jakožto obnovitelného zdroje energie) do pohonných hmot v EU, jehož účelem mělo být snižování emisní náročnosti v dopravě – ovšem dle pozdějších vědeckých poznatků (konkrétně komplexní studie publikované v roce 2021 odbornou organizací Transport & Environment) tato biopaliva ve skutečnosti emitují dokonce až třikrát víc (!) emisí CO2 nežli běžné pohonné hmoty. 

Závěr:

Z těchto výše uvedených důvodů považujeme stávající koncepci GREEN DEAL, zejména pak jeho neustálé zrychlování a zpřísňování za ekonomický, bezpečnostní a současně i ekologický hazard (neboť neúměrně vysoké náklady na klimatická opatření v rámci GREEN DEAL odčerpávají finanční prostředky nutné v současnosti jinde), ohrožující v současných geopolitických podmínkách budoucnost celé Evropské unie.

Naopak je nutná okamžitá revize potřebnosti, účelnosti a efektivity jednotlivých částí, dílčích nařízení a konkrétních klimatických cílů politiky GREEN DEAL spojená s jejich redukcí na nezbytné minimum, jež bude přiměřené pro účelnou ochranu životního prostředí a současně i racionální úroveň snižování emisí CO2, tak aby tyto činnosti byly v souladu s ekonomickými kapacitami a reálnými možnostmi jednotlivých členských států.

Na základě výše uvedeného navrhujeme:

1. zrušení nově přijatých přísnějších klimatických závazků GREEN DEAL a místo nich naopak stanovení racionálních záměrů a cílů, které budou v souladu s finančními možnostmi jednotlivých členských států

2. ukončení systému obchodovatelných emisních povolenek (kdy nezbytná klimatická opatření lze financovat jiným vhodnějším a transparentním způsobem)

3. ukončení podpory těch obnovitelných zdrojů, postupů či technologií, kde existují ekonomicky výhodnější alternativy či v případech kde se vyskytují významné (vědecky podložené) pochybnosti o jejich přínosu pro životní prostředí

Pověřujeme proto vládu a další kompetentní instituce České republiky, do jejichž gesce tato problematika spadá, aby tento postoj dále prosazovaly na úrovni řídících orgánů evropské unie a rovněž také dalších členských států.

Zdroje a odkazy: infografika k podílu emisí CO2 dle jednotlivých světových regionů, odhad finančních nákladů Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024, studie Evropského účetního dvora z roku 2023 (odhad celkových nákladů na GREEN DEAL), studie sdružení TransportEnvironment z roku 2021 (v otázce emisní náročnosti biopaliv), tisková zpráva ČTK k problematice spekulací s emisními povolenkami

Děkujeme za vaši podporu! 

A řekněte o nás ostatním - nejspíš by je to taky zajímalo..